Empatická fotografka – Co to znamená?

A proč je můj přístup jiný než u běžných fotografů

Co pro mě znamená být empatickou fotografkou

Empatická fotografie není jen o perfektní expozici nebo kompozici.
Je o vidění člověka, jeho duše.
Jako HSP osoba (hypersenzitivní) vnímám:

• Tvé emoce, i když je slovně nevyjádříš
• Energii, kterou do prostoru přinášíš
• Momenty, kdy se cítíš nejautentičtěji

To není slabost. Je to má síla.
A pomáhá mi zachytit Tě takovou, jaká opravdu jsi – ne jakou si myslíš, že bys měla být.

Jak se liším od "běžných" fotografů?

Běžné focení:

• "Usmějte se!" → nucený úsměv
• "Podívejte se sem!" → strnulý pohled
• 30 minut focení → 20 podobných fotek
• Klient odchází s pocitem: "To jsem já? Vypadám divně..."

Empatické focení:

• "Řekni mi, co Tě dneska trápí nebo těší" → upřímná emoce
• "Dělej, co Tě baví" → přirozený moment
• 2 hodiny focení → každá fotka je jiná, protože zachycuje Tvůj příběh
• Klient odchází s pocitem: "Wow, tohle jsem já. Konečně mě někdo vidí."

​Co můžeš očekávat při foto session se mnou

Před focením: Setkání nebo call

• Nebudeme řešit jen "co si vezmeš na sebe"
• Budeme řešit: Co Tě baví? Co Tě tíží? Jak se chceš cítit na fotkách?
• Pozoruju Tvé reakce, gestikulaci, oči – skládám si obraz o Tobě

Plánuji scénu podle Tebe

• Miluješ přírodu? Půjdeme do lesa.
• Baví Tě fantasy? Vymyslím kostým a scénu.
• Potřebuješ klid? Najdu intimní místo bez lidí.

Během focení: Žádný stres, žádný tlak

• Neřvu na Tebe "SMĚJ SE!"
• Nenutím Tě do nepohodlných póz
• Nechávám Tě být – a zachycuji momenty, kdy se cítíš sama sebou

Mluvíme, smějeme se, někdy i pláčeme

• Fotografie není o tom "stát a usmívat se"
• Je o prožitku – a ten společně vytváříme

Vidím tě jinak, než se vidíš Ty

• Ty vidíš "velký nos, křivé zuby, nevhodný úsměv"
• Já vidím "sílu v očích, něhu v gestu, krásu v nedokonalosti"

Po focení: Fotky dostaneš rychle

• Protože vím, jak je důležité vidět výsledek hned

A často i něco navíc

• Někdy Ti napíšu dopis o tom, co jsem v Tobě viděla
• Protože fotografie není jen produkt – je to zážitek, vzpomínka, terapie

Pro koho je empatická fotografie?

​Je pro Tebe, pokud:

• Nesnášíš "tradiční" focení (pózy, falešné úsměvy)
• Chceš být na fotkách opravdu Ty, ne "nějaká verze sebe"
• Hledáš fotografku, která Tě pozná, než zmáčkne spoušť
• Chceš, aby focení byl zážitek, ne povinnost
• Máš pocit, že "nejsem fotogenická" (protože jsi měla špatné fotografy)
• Jsi HSP nebo introvert – potřebuješ klid a porozumění

Není pro Tebe, pokud:

• Chceš "rychlofotky" za 500 Kč za 10 minut
• Chceš vyretušovanou Barbie (to nedělám)
• Nechceš sdílet své emoce nebo příběh
• Očekáváš chladný byznysový přístup

Fotografie jako terapie

​Staří šamané říkali, že fotografie krade duši.
​Já věřím, že fotografie pomáhá duši léčit se.
Když vidíš sebe na fotce a říkáš:
"Tohle jsem já? Tak krásně jsem se ještě nikdy neviděla..."
...v tu chvíli se mění Tvůj vztah k sobě samé.
A to je ten největší dar, který Ti můžu dát.
Ne perfektní fotku.
Ale nový pohled na sebe.

Autentičnost a reálnost

Ctím opravdovou esenci fotografie

• Nedělám z klientů blbce 
  nedávám si do popisku, jak jsem šikovná, že dokážu z fotky odstranit třeba maminku, která sedí vedle svého dítěte. Tohle bylo o šikovnosti někdy v roce 2022, než přišlo AI. Teď? Záležitost max 5ti kliknutí. Jsem šikovná, protože dokážu používat jednoduchý nástroj? Ale no tak...
• Marketingové strategie fungují
  protože jsou z většiny založené na lži. Nikde u mě nenajdete text typu: Vypadlo mi poslední místo z důvodu nemoci klientky - exkluzivní možnost se přihlásit. Pokud nemám obsazeno, najdu si jinou činnost, rozhodně nebudu sdílet polopravdy. Je to pod mojí úroveň.
• Ano, úpravy trvají opravdu dlouho
  zvlášť pokud fotograf má nafoceno přes 1000 fotografií a každá vypadá podobně. Ano, je to zdlouhavé a nudné a vyčerpávající.
  A proto já takhle nepracuju.
  Nenechám klienty platit za mojí neschopnost si vybrat způsob, styl a vůbec práci, která mě nebaví. Je to má zodpovědnost, ne zodpovědnost klienta.
• Nefotografuji uměle
  nepřidávám efekty v Photoshopu. Ne že bych to neuměla, ale proto, že grafika se od fotografie liší. Fotografie je kresba světlem. Její esence je založená na realitě. Kdežto grafika je kresba. Vytváří cokoliv a nemusí mít s realitou nic společného. Fotografie je o tom, co můžeme vidět nebo vytvořit v reálném světě, teď a tady, zachycující okamžik. Pokud chci tvořit něco, co nemohu převést do reality, nakreslím si to, nechám si to vytisknout na 3D tiskárně nebo si to pomocí metody CRISPR vytvořím.
  Nebudu předstírat, že existuje něco, co teď a tady fakt neexistuje.
  Takže, pokud se mi nepodaří pro Vaše dítko vytvořit natolik bezpečnou atmosféru, že se od Vás prostě nehne, nebudu na sítích prezentovat svých 5 kliknutí jako "nic není problém", místo toho se zamyslím sama nad sebou, nad svým způsobem práce a jak bych se mohla zlepšit. (Už teď mě napadá asi 5 možností, nicméně své know-how si nechám pro sebe)

Jsem připravena Tě poznat

Pokud rezonuješ s tím, co jsi přečetla či přečetl,
pojďme se společně domluvit na setkání.
​Kontaktuj mě

Patricie Šebestová
Empatická fotografka | Aš